Ležící pozůstalost

Jako ležící pozůstalost (latinsky hereditas iacens) se označuje majetkový soubor zanechaný zůstavitelem v období mezi jeho úmrtím a odevzdáním pozůstalosti jeho dědicům v právních řádech, ve kterých se dědictví nenabývá smrtí zůstavitele, nýbrž odevzdáním pozůstalosti. Jedná se o majetkový soubor sui generis, který měl některé znaky právnické osoby, avšak podle převládajícího názoru právnickou osobou není. V průběhu času se ležící pozůstalost mohla zvětšovat i zmenšovat.^[1]

V českých zemích tento institut existoval do 31. prosince 1950.^[1]

Reference

↑ ^a ^b Jiří Švestka, Jan Dvořák: Občanské právo hmotné 3. Praha: Wolters Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-465-9, str. 284.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Švestka,_Dvořák-1] Jiří Švestka, Jan Dvořák: Občanské právo hmotné 3. Praha: Wolters Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-465-9, str. 284.

[1]